Ondřej Hromádko – reklamní a produktový fotograf s cestovatelskou duší

Je tu další díl Bookee Talks a v něm Ti představíme mladého a velmi nadaného fotografa Ondřeje Hromádka. Ondra se zaměřuje především na produktovou a reklamní fotografii, ale v jeho portfóliu najdeš i nádherné záběry z jeho cest a též skvosty z designu a architektury, které jej oslovily. Jeho příběh a pohled na moderní trendy fotografie rozhodně stojí za Tvojí pozornost. No konci rozhovoru najdeš několik fotografií z Ondrova portfólia, stejně jako jeho profil na Bookee.cz.

Ondro, jak jsi se dostal k produktové a reklamní fotografii?

Dobrá otázka. Focení mě vždycky hodně naplňovalo a jakmile jsem do něj trochu víc pronikl, pochopil jsem, že je to moje životní vášeň. Začal jsem dělat všechno proto, abych se tím v budoucnu mohl naplno živit, ale zároveň jsem věděl, že se nechci zahrabat někde v ateliéru a fotit rodinky, nebo svatby. Vzhledem k tomu, že jsem vždycky byl perfekcionista a obdivoval jsem do posledního pixelu vymazlené propagační vizuály největších světových značek, řekl jsem si, že reklama bude pro mě ta pravá cesta. Kvalita pro mě byla vždycky nad kvantitou a raději si vyhraju hodiny s konceptací, svícením a postprodukcí, abych ve finále dostal jeden strhující vizuál, než abych za stejný čas nasekal x průměrných fotek.

Jaké vlastnosti by podle Tebe měl mít reklamní fotograf?

Takhle, kreativita a schopnost přicházet s zajímavými koncepty a “on point” řešeními bezesporu hraje velkou roli. Je to sice takové klišé, které se obecně vztahuje na všechny tvůrčí profese, ale v reklamní branži to platí dvojnásobek. Člověk musí být precizní a váže se k tomu do jisté míry i určitá dávka perfekcionismu a trpělivosti. Zvlášť pak u produktové, nebo komponované fotky, kdy sedíte nad jedním vizuálem i několik hodin, a ve finále musí být všechno ťip ťop. I samotná preprodukce je poměrně zdlouhavý a náročný proces, na který je člověk leckdy sám a tak se hodí mít i nějaké ty organizační a komunikační dovednosti. U větších projektů už ale tyhle věci naštěstí řeší agentury a fotograf už pak má Mimo to se určitě hodí, pokud je zároveň tak trochu obchoďák a marketér, aby se dokázal co nejvěrněji vcítit nejen do potřeby klienta, ale i potenciální cílové skupiny uživatelů produktu, nebo služby pro kterou připravuje vizuál.

Jaké kroky jsi musel podniknout k tomu, aby ses dostal k prvním zakázkám?

Nebude to možná znít moc věrohodně, ale první zakázky přišly paradoxně samy za mnou, jako k začínajícímu fotografovi.  Možná i díky tomu, že jsem se neflákal ve škole a praktické projekty dělal vždycky s maximálním možným nasazením. Jeden z takových projektů se třeba dostal k marketingovému řediteli Kolkovny a to mi zajistilo jednu z prvních sérií zakázek pro většího klienta. Zrovna u fotografie je (s nadsázkou) každému jedno jakou za sebou máte praxi, nebo pro jak velké klienty jste předtím fotili.

Co je důležité a co se počítá, jsou reálné fotky ve vašem portfoliu a v zásadě pak ani nezáleží na tom, zdali byly focené pro skutečného klienta, nebo vytvořené na vlastní popud. Pravda je taková, že klient si vás nikdy nenajme na něco co momentálně není ve vašem portfoliu.  Ve výsledku je vlastně jedno, jestli by jste danou věc zvládli, pokud to není podložitelné.

Pokud by tady z toho měly vyjít nějaké rady pro začínající fotografy, tak by to bylo určitě něco jako myslete to vážně a věřte tomu co děláte. Investujte do vzdělání raději než do techniky, after all, ta se dá vždycky půjčit v rentalech. Snažte se vytvořit “fiktivní portfolio” toho co byste nejraději fotili komerčně a nebojte se do toho sami investovat. Tohle je totiž nejosvědčenější a nejrychlejší cesta jak se dostat k zajímavějším zakázkám. Já se snažil dělat to právě takhle.

Tvá práce je opravdu různorodá, od focení produktů přes eventy až po architekturu, co Tě zatím nejvíce baví?

Je pravda, že tohle všechno by se asi v mém portfólku najít dalo, ale například eventy a dokumentární fotka jako taková pro mě byla spíš záležitost začátků. V současné době se jí věnuji už jen velmi sporadicky. Za mě je to fotografická disciplína, kterou vás z velkou pravděpodobností nechají fotit i když za sebou nemáte tolik zkušeností, ačkoliv i ta má svá úskalí a nerad bych zlehčoval práci skvělých reportážních fotografů.

Osobně razím názor, že fotograf (a ne jenom ten) by se měl profilovat na užší spektrum práce a snažit se v tom být nejlepší. Ve finále nikdo úplně nestojí o takové ty brouky pytlíky, kteří fotí portréty, produkty, občas si odskočí k svatbě, jindy zase ke sportu, nebo právě zmíněné eventy. Já si svůj core práce snažím v poslední době držet na produktové a reklamní (potažmo lifestyle) fotce, s tím, že architekturu mám jako takovou srdcovku, ke které občas rád uteču a rozhodně bych se nebránil se jí věnovat častěji.

A teď už teda konečně k tvojí otázce. Nejvíc mě v poslední době baví komponovaná fotografie, kdy se spojuje v rámci koláží vícero fotografií a vznikají tak věci, které by bylo v reálu vyfotit mnohem nákladnější, či zcela nemožné.

Portfolio Tvých klientů je opravdu široké, která zakázka se pro tebe stala srdcovkou?

Abych řekl pravdu a to musím naštěstí i zaklepat, se všemi dosavadními klienty jsem měl poměrně bezproblémovou spolupráci a dalo by se říci, že mě bavilo dělat na všem, co mám v portfoliu. Obecně ale platí, že práce pro menší klienty je v mnoha ohledech snazší, než práce s korporátem, který je řízen interními předpisy a několika kolovým domlouváním se a schvalováním. Hodně k srdci mi přirostla značka výběrové kávy v lahvičkách Sofee and the gang, pro kterou jsem zhruba rok vytvářel nejrůznější content a občas se stávalo, že jsem si připadal jako dealer s kafem, protože jsem měl pár lahviček téměř vždy po ruce a byl to produkt, který mě doprovázel i při mých osobních cestách a projektech.

Kde čerpáš inspiraci při tvorbě vizuálního obsahu?

Asi by se bez nadsázky dalo říci, že úplně všude možně. Primárně je to ale logicky online, kam chodím pro takovou tu prvotní a nejčastější inspiraci a je to prostor se kterým jsem dennodenně v  úzkém kontaktu. Abych byl trochu konkrétnější tak třeba weby jako 500px, Pinterest ale třeba i Vogue, kde člověk nalezne zase úplně něco zcela jiného. Kromě toho sleduju taky spoustu zajímavých a inspirativních lidí na Instagramu i Youtubu.

Když ale dám online stranou, jsou to třeba i křídové časopisy, je to umění, design, architektura, jsou to filmy a seriály a v neposlední řadě jsou to i lidi, kteří mě obklopují.

Obecně si myslím, že člověk, který tvoří, nebo se tvořit snaží by se měl inspirovat co možná nejširším spektrem okolních vlivů, protože pak je tu nižší šance, že zabředne do jednoho stylu a bude jen donekonečna kopírovat to, co už bylo někdy někým uděláno.

Máš naprosto skvělý Instagramový profil  kde zaznamenáváš Tvé cesty po světě. Kde se ti zatím nejlépe fotilo?

V první řadě rozhodně mockrát děkuju! Je fakt, že můj Instagram je spíš takový cestovatelský deník, než, že bych na něm ukazovat své reklamní portfolio. Navíc jsem na něj v poslední době docela zanevřel a tak tam aktuálně házím fotky dva až tři roky staré. Na druhou stranu mi to ale teď dává možnost vybírat jen ty opravdu nejlepší a celý profil tak nějakým směrem posouvat. Co se týče mé oblíbené destinace, je to asi pořád Senja. Tenhle druhej největší Norský ostrov se nachází zhruba 150 km nad Lofotama za polárním kruhem a narozdíl od Lofot, kam proudí kolony asijských zájezdních autobusů zůstává Senja poměrně netknutá. I když s lítostí musím říct, že když jsem se na ni minulé léto vrátil, shledal jsem, že těch lidí už tam také trochu přibylo. Každopádně asi do smrti nezapomenu na to, když jsem se vyškrábal na Hesten a odsud poprvé pozoroval jak půlnoční slunce pomalu osvicuje majestátní Seglu.

Existuje nějaká vysněná destinace, kam by ses chtěl vydat fotit?

A jéje, toho by asi bylo mnohem víc a mohli bychom to tu rozebírat celý den. Když to vezmu nějak ve zkratce tak, co se týče přírody, hodně mě láká Patagonie a ohňová země v Jižní americe, Nepál, nebo Nový Zéland. Za architekturou bych se rád podíval do Tokia, Singapuru, nebo třeba Baku, kde stojí nádherné kulturní centrum od Zahy Hadid.

Tvoje fotografie z cest jsou naprostý skvost. Neuvažoval si, že by ses cestovní fotografii zabýval do budoucna profesionálně?

Znovu děkuju. Abych byl upřímný, asi uvažoval, jen jsem do toho zatím nějak moc nepronikl, resp. nesnažil jsem se navázat patřičné kontakty. Ona komerční cestovatelská fotka se dnes dělá dvěmi způsoby. Buď jste hvězda internetu a velký influencer. V takovém případě vás regionální cestovní instituce, nebo nejrůznější cestovní kanceláře a agentury oslovují, abyste pomohl promovat danou lokaci silou svého vlivu na sociálních sítích. Mnohdy zde vlastně ani tolik nezáleží na kvalitě výsledných fotek, jako spíš na celkovém dosahu, který dokážete poskytnout. Druhou variantou je, že děláte cestovatelské fotky a videa opravdu unikátně a tady je opravdu velká konkurence. Takže takhle pokud si tohle přečte někdo, kdo by o něčem věděl nebo mě dokázal s někým propojit, bránit se tomu vůbec nebudu /smích/.

Máš nějaký kariérní cíl, který by sis ve fotografii chtěl splnit?

Kariérních cílů/snů mám hodně a určitě se asi budou v průběhu let nejrůzněji měnit. Chtěl bych se například v budoucnu více podílet na fotografování kampaní s rozsáhlým set designem, kdy by se třeba jen pro potřeby focení postavila celá lokace včetně nejrůznějších rekvizit a tak dále. Bylo by mi velkou ctí se jako fotograf podílet na velké kampani s mezinárodním přesahem, nebo být třeba najatý na focení na druhém konci světa.


Zde najdeš odkaz na oficiální webové stránky Ondřeje Hromádka.

Petr Z.

Petr Z.

Spoluzakladatel Bookee.cz, fanoušek nových technologií, hudby a cestování

Líbil se Ti tento článek? Sdílej ho svým přátelům.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email
Share on pinterest

Další články, které Tě mohou zajímat

mood_bad
  • Zatím žádné komentáře
  • Přidat komentář

    Bookee.cz používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.